Zacatek techto zazitku spada sice z casti
do dne minuleho – vse to zacalo asi ve 23:00. odebrala jsem se do pripraveneho
pokojiku,oddeleneho od social.zarizeni pouze zavesem,a pri svelte celovky jsem
se chystala na vecerni hygienu nohou. Kolem me najednou probehla mys. Vykrikla
jsem sice jen polohlasem,ale ve vnitr sebe jsem spustila paniku.Okamzite jsem volala
Toma, at dela co chce, hlavne at tam ta mys neni. Nasel ji, ale jak se ji
zbavit/ zavolal Chrise. Ten se sice divil smesnosti naseho pozadavku, protoze
mysi prece nekousou, neni proc se jich bat, ale pak se nabidl, ze ji sprovodi
ze sveta. BOHUZEL UTEKLA. Po hodine
neuspesneho lovu, jsem prece jen byla nucena do mistnosti vejit a travit tam
noc. Navic jsme muesli spat s Tom na jedne posteli, jeste ze tam byla alespon
moskytiera. Prezila jsem umyti nohou i pripravu na spanek v mistnosti s krysou,
panika opadla,takze jsem docela spokojene ve 00:00 ulehla.Ve 3:12 se ale
spustilo rodeo. Nejen se z mistnosti soc.zarizeni ozyvaly zvuky krys, neustale
piskani, ale rovnez ty potvory behaly po strese. Protoze v typickem africkem domku
nejsou stropy, tak nam porad cosi ze strechy padalo do site a na podlahu v
pokoji. Najvetsi strach jsme meli o nase batohy-snad nam je nerozkouse. Tom to
sel zkouknout, ale nechytil ji,utekla zase. Utekla sice ven z mistnosti, ale
kolem dokola byla sposta dalsich. Ve 4:00 spadla asi do kyblu s vodou….odpust mi
to Buh, ale modlila jsem se at se utopiJ.Ve 4:10 zacala piskat neposatelnym zpusobem…stale jsem se modlilaJ ve 4:20 asi vyskocila-zblunkani ustalo,skrabkani zacalo. Mezitim
porad behaly po strese,kousaly do postele,atd. Moje posledni slova pred usnutim
byla: DUM HRUZY. V 6:30 zacali vstavat domordci a uklizeli dum,varili snidani
atd. V 7:30jsme vstali i my, rozlamani a zdeptani. Tom sel zkontrolovat batohy
a dival se,kde si ta krysa ted spokojene spinka. Nenasel ji. Potreboval si
zajit na zachod, ale co v nem nevidel…ta krysa krys byla v zachode, ne v kyblu,
ale v zachode….z vody ji trcel jen cumak….stale zila…neuveritelne.
Tom
Zazitky z noci popsala uz Miska, takze na
me zbyva v kratkosti popsat ukoly dne. Hlavnim ukolem byla cesta za sirotky do Mkwajuny,
kde nyni bydli Marta a jeji bratr Eleutere. Nejprve jsme se ovsem stavili za
Ferdinandem, ktereho podporujeme pri studijich na stredni skole. Navstivili
jsme ho primo ve skole, nasli jsme reditele a dovedeli se, ze se Ferdinand
snazi a stadium mu docela jde. Dovedel jsem se dulezitou novinu… Ferdinand je
fanousek Manchesteru United, stejne jako ja… Nase dalsi cesta vedla za Martou a
Eleuterem. Byli zde premisteni z Galuly proto, aby mohli byt s ostatnimi bratry
a sestrami na jednom miste. Marte jsme predali dopis a nechali ji at take neco
napise a nakresli pro sve sponzory. Mezitim jsme jsme udelali rozhovor i s
jejim bratrem.
Žádné komentáře:
Okomentovat