Pondělí:
(Gabča, Jana, Zuzka)
Ráno po
probuzení, dříve než jsme snídaly, jsme zašly vykoupat, nakrémovat a obléknout
naše dětičky. A taky se postarat o nasycení čakulou (jídlo). Po snídani jsme se rozhodli absolvovat první menší
výlet. Vydali jsme se k vodopádům, které byly poblíž nemocnice. Víc než
vodopády nás nakonec zaujala velká spousta okřídlených krys (velkých afrických
netopýrů), kteří tam poletovali.
 |
| Přidat popisek |
Od vodopádů
jsme se vydali směrem do hor. Rozhodli jsme se zdolat nejbližší vrchol. A také
jsme ho zdolali, přestože to nebylo tak snadné, jak se na první pohled zdálo.
Nahoře jsme si udělali piknik pod africkým stromem. Po zaslouženém odpočinku
jsme se vrátili zpět do základního tábora, kde už na nás čekal pozdní oběd.
Po obědě
nastala chvíle, kterou bychom všechny rády odložily na neurčito-loučení s
našima drahýma dětičkama. Čekalo nás poslední krmení, přebalování, oblékání a
uspávání.
Každá z nás si tam za tu krátkou chvíli, kdy jsme v sirotčinci
pomáhaly, našla nějakého svého oblíbence, kterého by si nejradši přibalila do
baťůžku na cestu domů.
Poslední večer
v Igogwe jsem strávili ve společnosti sirotka Lovenes, ředitele nemocnice
Kalindu a sestrou Florou.
Žádné komentáře:
Okomentovat