Trochu jsem si pospala, ne proto, že by byl svátek, ale spíš proto, že se mi tu nespí zatím moc dobře. Bude to jedině horkem, protože jinak se tu máme parádně.
Dneska jsme se sešli na motlibu v hojném počtu, naše řady doplnil Edgar, Kulwa a Doto a Juma. Trpělivě naslouchali českým slovům ranních chval a pak se s námi pokoušeli zazpívat Imanus tuas Pater a jiné písně. Při s nídani nám sestra říkala, že nás slyšela modlit se a zpívat v choru, a to že je dobré zanamení a předzvěst hezkého dne.
Po snídani si babu odchytil Zuzku a nás ostatní holky a šli jsme dodělátat cestu k sirotčinci – tzn. Její ohraničení cihlami. Jenže tentokráte to bylo všechno podle jeho plánu. Takže s krompáčem a pořádně vyhloubit jamky a až do ni cihlu položit. Proč si na to vzal Zuzku a nás mi opravdu není jasné . Po dvou minutách práce jsem měla pod snubákem puchýř.
Naštěstí přišli i další pomocníci, tak jsme se střídali. Jana odešla dělat placky, lépe řečeno to, co z nich zbylo po včerejší hojné večeři.
Martin a Anička zůstali nakonec až do oběda, společně jsme se ještě nasmáli nad zážitky všedního dne a taky jsme se od Martina dověděli, co je to ten svátek Nane nane. Je to oslava zemědělců, farmářů – velký den, lidé se sjíždí do Mbeyi a slaví to jako u nás pouť.
Těsně po tom, co přijel Chris, jsme uděli velké společné foto: my Wazungu, sestra Epifania, dětičky a Chris. A hned po tom jsme se rozloučili s Aničkou a Martinem. Sestra je doprovodila až k cestě , my jsme jim zamávali a pořídili jejich letošní poslední Mahangovské foto:-). Odvedli tu kus dobré práce na svém projektu mikropůjček, který Martin zahájil již v loňském roce.
Co nás čeká odpoledne.... kávička, zákusek, odpolední spánek, večer zkouknem film a necháme si k tomu dovézt pizzu :-):-):-) Popravdě řečeno: umyjeme nádobí, podívame se jestli teplá voda a dáme si instantní kávu, o zákusku si budene povídat, pak pujdeme popisovat léky pro doktora Magoga, pak rozplánujeme rozložení dalších budov a políček kolem areálu sirotčince a vymyslíme nějaké večerní aktivity pro děti Jedním okem zahlídli draky, ale bohužel nám počasí ještě nepřálo a vítr nebyl to pravé ořechové. Když vítr je, tak slyšíme: Pole na upepo ...litujeme vás kvůli větru, jenže teďka se na něho těšíme!!!
Žádné komentáře:
Okomentovat